V úplné stručnosti: hlavní dějová linie se odehrává na konci čtyřicátých let 20. století v Palestině. Na osudech několika hlavních hrdinů je velmi čtivou formou fakticky velmi přesně a věrohodně popisováno období vzniku samostatného židovského státu – Izraele. Kromě této hlavní dějové linky se ale některé kapitoly retrospektivně vrací v životech jednotlivých postav. Ačkoliv jsou všichni tito Židé, pocházejí z nejrůznějších částí světa, nejrozmanitějších společenských a kulturních podmínek. Abych byl konkrétnější…
Dozvídáme se o osudu chlapce Dova Landaua, polského Žida, který druhou světovou válku přežil ve Waršavském ghettu; Karen Clementové, německé Židovku, která byla (v rámci organizované emigrace) osvojena bezdětnými rodiči v Dánsku; Ariho ben Kanaana, tzv. sabry, tedy Žida, který se již narodil v Palestině a stal se významným členem organizace Mossad…
Zhruba první 2/3 knihy jsem přímo hltal, protože byla nabitá zajímavými informacemi o britské zahraniční politice vůči Židům a arabským zemím, palestinském mandátu a vůbec internačních táborech pro Židy. Tohle pro mne byla vlastně dost šokující informace. Těsně po válce začali Britové Židy zadržovat v internačních táborech na Kypru (imigrační kvóty byl záměrně nasazeny velmi nízko, a tak se většina Židů příchozích po válce z Evropy stala de facto nelegálnimi přistěhovalci). Zkrátka a dobře, poutavou formou jsem se seznamoval s novými a fascinujícimi věcmi.
Ovšem, přišla krize… Momentálně jsem se dostal do fáze, kde jsou Židé, jejich boj za vlast, práce v kibucech autorem nekriticky obdivováni, naopak všichni "utlačovatelé" Židů s Brity v čele jsou velmi kriticky odsuzováni. Vidění problému se zkrátka stalo poněkud černobílé a jazyk patetický.
Nyní mi zbývá ještě nějakých 130 stran do konce knihy. Vzhledem k tomu, že přes 380 jich mám za sebou, nevypadá to jako přílišný problém. Přesto se v této chvíli ke knize nevracím s radostným očekáváním, jak mi prorokovali někteří rodinní příslušníci…
Podstatou tohoto článku by mělo vyvolat reakce. Kniha mě nesmírně zaujala, ale potřeboval bych konfrontaci s dalšími čtenáři. Tak co vy na to?